Náš příběh: laterální luxace pately

Jeden špatný skok ze skříně, jedno uklouznutí na podlaze. Někdy stačí opravdu málo, aby se během jednoho okamžiku všechno změnilo.

Právě tak začal příběh našeho Habanera, který nás dovedl k diagnóze laterální luxace pately 4. stupně a následně až k operaci kolene.

Kulhající Habanero

Co je to vlastně za diagnózu?

Začněme jednoduše:
patela = čéška
luxace = vykloubení
laterální = směrem ven

Laterální luxace pately tedy znamená, že se čéška vychyluje ze své normální polohy směrem k vnější straně kolene. Existuje také mediální luxace pately, při které se naopak vychyluje směrem dovnitř.

Luxace pately se podle závažnosti rozděluje do čtyř stupňů. Při hodnocení se mimo jiné posuzuje, zda je čéška ve své normální poloze, zda ji lze vykloubit nebo vrátit zpět a zda se do správné polohy vrací sama.

U Habanera byl diagnostikován 4. stupeň. U něj je čéška trvale mimo svou normální polohu a manuálně ji nelze vrátit zpět do žlábku.

Zajímavé ale bylo, že Habanero nekulhal nepřetržitě. Když kulhat začal, dokázal nohu určitým způsobem natáhnout a následně zase chodil lépe. Neznamenalo to však, že by byl problém vyřešený.

Vzhledem k závažnosti nálezu nám byla doporučena operace, mimo jiné kvůli riziku rozvoje artrózy a dalších změn v postiženém kloubu.

Pro představu, Habanero se narodil 12. 6. 2021 a k úrazu došlo na konci července 2022. Byl tedy opravdu mladý. Byla by obrovská škoda nechat tak mladou kočku celý život fungovat s problémem, který by mohl postupně ovlivňovat kvalitu jeho života. Navíc by mohl změněný způsob pohybu dlouhodobě přetěžovat i jiné části pohybového aparátu.

Proto jsem se rozhodla pro operaci.

Od jednoho skoku k diagnóze

Asi nejhorší byl úplný začátek.

Ke skoku ze skříně došlo v ranních hodinách. Habanero plakal, držel nohu skrčenou a nechtěl ji narovnat. Volala jsem proto na veterinu a dozvěděla se:

„Nejedná se o život ohrožující stav, přijďte, až budeme mít otevřeno.“

Zpětně tomu samozřejmě rozumím. V tu chvíli ale máte před sebou zvíře, které evidentně něco bolí, a chcete mu pomoct hned. Ten pocit bezmoci nebyl vůbec příjemný.

Jakmile veterinární ordinace otevřela, vyrazili jsme.

Habanero ale při vyšetření příliš nespolupracoval, takže jsme museli přijet znovu následující den nalačno. Byla nutná sedace, aby mohl být proveden rentgen.

Ten naštěstí vyloučil zlomeninu.

Během sedace paní doktorka zároveň důkladně vyšetřila koleno a právě tehdy poprvé zazněla diagnóza laterální luxace pately.

Bylo mi řečeno, že nález proberou s ortopedem, který na veterinu dojíždí, a podle jeho doporučení se domluví další postup. Ortoped následně doporučil operaci, zejména s ohledem na Habanerův nízký věk a riziko budoucích změn v koleni.

A tak jsme dostali termín operace na 5. 10. 2022.

Operace, která málem nebyla

Těsně před odjezdem ale zazvonil telefon. Operace se musí posunout, protože pan doktor nenastartoval auto. Pravděpodobně úřadovala kuna.

Takže jsme museli čekat ještě týden.

V novém termínu už naštěstí všechno proběhlo podle plánu. Anestezii Habanero zvládl dobře. Po operaci byl ale pochopitelně hodně bolestivý a také velmi protivný.

A čekala nás první noc doma.

První noc po operaci

Už na veterině se Habanero dokázal vyvléknout z ochranného límce. Znovu mu ho raději nenasazovali a dostala jsem instrukci, ať to zkusím doma v klidu.

Jenže doma to nešlo.

První noc jsem proto prakticky nespala a hlídala, aby si operační ránu neolizoval nebo nekousal. Druhý den ráno se naštěstí podařilo límec nasadit mojí mamce, za což jsem jí byla opravdu vděčná. Od té chvíle už jsme se mohli zase trochu vyspat.

Z veteriny jsme samozřejmě dostali také léky proti bolesti, protože ortopedická operace rozhodně není drobný a bezbolestný zákrok.

Už následující ráno Habanero jedl. Z talířku se mu sice nechtělo, ale maso z ruky si vzal a jednodenní kuřátko snědl bez problémů. Pil a zvládl si dojít i na záchod. Tam už bylo vidět, že mu chvíli trvá, než najde polohu, která je pro něj pohodlná.

Na operovanou nohu byl opatrný a samozřejmě kulhal. Navíc byla kvůli pooperačnímu otoku několikanásobně větší než normálně.

Léky proti bolesti však měly jeden nečekaný efekt: Habanero se cítil natolik dobře, že začal vymýšlet neuvěřitelné blbosti.

Po konzultaci s Allou a veterinární lékařkou jsme proto analgetika vysadily. V jeho konkrétním případě bylo potřeba najít rovnováhu mezi dostatečným tlumením bolesti a tím, aby se kvůli přílišné aktivitě nepokusil dělat něco, čím by si mohl narušit hojení.

Každý den o něco lepší

A pak už plynul den za dnem.

Otok postupně ustupoval, Habanero začal nohu používat čím dál lépe a přišel čas na vytažení stehů.

A to byl zase příběh sám pro sebe.

Všichni věděli, že Habanero není zrovna pacient, který by veterinární ošetření přijímal s nadšením, a proto jsme před návštěvou dostali gabapentin.

Jenže jeho účinek se naplno projevil až ve chvíli, kdy jsme se vrátili domů.

I tak se naštěstí podařilo stehy vytáhnout bez větších problémů.

Operací to nekončí

Vytažením stehů ale rekonvalescence zdaleka neskončila. Habanero měl být ještě přibližně měsíc v klidovém režimu.

Jenže vysvětlete mladému kocourovi, že má být v klidu.

Nakonec jsme museli odmontovat všechny nástěnné police, protože neustále vymýšlel, kam by ještě mohl vylézt. K posteli dostal schůdek, aby na ni nemusel skákat z výšky. Ten měl k dispozici už od prvních dní po operaci. Po příjezdu domů dostal také výhřevnou dečku, aby mu bylo teplo a mohl pohodlně odpočívat.

Ani po skončení rekonvalescence ale naše práce úplně neskončila.

Jedním z doporučení bylo, aby Habanero co nejvíce posílil svaly, což je u něj trochu oříšek. I proto jsme pořídili CatRoun. Součástí našeho domácího „cvičení“ jsou také balanční podložky. A když je odměnou kokyno? To je Habanero schopný udělat skoro všechno, co po něm chci.

A jak je na tom dnes?

Když se na Habanera podíváte dnes, pravděpodobně by vás vůbec nenapadlo, že někdy nějaký problém s kolenem měl.

Já na to ale nezapomínám.

Vím, že potřebuje by mu prospělo osvalit a že jeho koleno má za sebou velkou operaci. Proto k němu pořád přistupuji trochu opatrněji. Zbytečně mu neukazuji místa ve výškách, kam nechci, aby skákal, a snažím se podporovat pohyb, který mu pomůže svaly udržovat.

Dnes běhá, skáče a vymýšlí stejné blbosti jako předtím. A právě to je asi ten nejlepší výsledek, jaký jsme si po diagnóze laterální luxace pately 4. stupně mohli přát.