Mystérium (záhady) šanty kočičí

Šantu kočičí známe jako rostlinu, kterou většina koček má ráda. Kočkovité šelmy reagují na aktivní látku nepetalakton, která je obsazena v šantě kočičí (Nepeta catari) a také např. i v aktinidii stříbrné (Actinidia polygama). Jsou ale i kočky, které na nepetalakton vůbec nereagují. Vědci předpokládají, že se jedná o dědičnost a že existují geny, které mají vliv na to, zda kočka bude na šantu reagovat nebo ne. Vědci také předpokládají, že se jedná o „autozomálně dominantní“ dědičnost. To znamená, že stačí zdědit pouze jeden gen, aby se tato vlastnost projevila. A aby to nebylo jednoduché, tak nejenom dědičnost hraje roli. Vliv na to, zda kočka bude nebo nebude reagovat na šantu, může mít i osobnost kočky. Kočky prostě jsou velké osobnosti, každá je jiná a na určité podněty může jedna reagovat jinak jako druhá. Tyto rozdíly určují nejen jejich emocionální reakci na šantu (uvolnění, hyperaktivita, zklidnění nebo agresivita), ale mohou také ovlivnit to, co kočky se šantou dělají (jestli ji budou jíst, válet se na ní nebo prostě očichávat rostlinu).

Vědci také přišli s tím, že nepetalakton obsažený v šantě nebo v aktinidii může mít repelentní účinek. Výzkum probíhal tak, že v laboratoři vzali šest párů koček, v každém páru jedna kočka byla na hlavě ošetřena nepetalaktonem a druhá ne. Pak kočkám dali narkózu a k jejích hlavám umístili komára tygrovaného (Aedes albopictus). Tito komáři si pak vybírali spíš kočky neošetřené nepetalaktonem. Nicméně pořád se s jistotou neví, zda kočky svým chováním a otíráním se/valením se v šantě (popř. aktinidii) chtějí opravdu zabránit štípnutí hmyzem. Výzkumy budou zřejmě pokračovat, protože záhada šanty pořád ještě není vyřešena.
Zdroj: R. Uenoyama, T. Miyazaki, J. L. Hurst, R. J. Beynon, M. Adachi, T. Murooka, I. Onoda,Y. Miyazawa, R. Katayama, T. Yamashita, S. Kaneko, T. Nishikawa, M. Miyazaki, The characteristic response of domestic cats to plant iridoids allows them to gain chemical defense against mosquitoes. Sci. Adv. 7, eabd9135 (2021).

Co se ale ví, tak že nepetalakton stimuluje receptory v dutině nosní, které pak přenášejí signály do mozku. V mozku je následně stimulován hypotalamus a amygdala, které se podílejí na regulaci emocí koček. Do této reakce není zapojen jacobsonův orgán, známý také jako vomeronazální orgán (organum vomeronasale).

Šanta se nedoporučuje podávat, když kočka vykazuje známky agrese, protože účinky šanty můžou tuto agresi ještě zvýšit.

Pro zajímavost:

• 10-30 % koček nereaguje na šantu kočičí.
• Šanta nepůsobí na malá koťata a na starší kočky.
• Na některé kočky šanta může působit tak, že vypadají jako kdyby byly „opilé“ nebo „v extázi“, takové kočky mohou slintat nebo se válet po podlaze.
• Některé kočky se stávají hyperaktivními, začnou více mňoukat, běhat, blbnout a hrát si (lovit).
• Některé kočky mohou vykazovat známky agrese.
• Účinek šanty obvykle trvá po dobu 5-10 minut, pak je na efekt šanty kočka imunní.
• Po odeznění reakce na šantu může další taková reakce nastat až po uplynutí 1-2 hodin. A proto si kočky chvílí (5-10 min) pohrají s hračkou plněnou šantou a pak o ni ztratí zájem.