Škrkavka

Vnitřní paraziti u koček – odčervování

Určitě už víte nebo jste o tom slyšeli, že není dobré kočku žijící v bytě „automaticky“ pravidelně odčervovat a že lepší cestou je vzít vzorek stolice, poslat jej do laborky, a dle výsledku kočku odčervit nebo ne.

Je to opravdu tak jednoduché? V podstatě ano, jen je potřeba vzít v potaz následující věci:

  • Kočka nejeví žádné příznaky gastrointestinálního onemocnění (stolice je pevná, bez příměsi krve nebo hlenu) – jedná se tedy o preventivní koprologické vyšetření, které postačí dělat cca 1 x za rok. V případě koček, které chodí ven a nemají průjmy, se doporučuje vyšetření 2 x za rok.
  • Kočka vykazuje příznaky gastrointestinálního onemocnění (stolice je řidší, více zapáchá – nakyslý zápach, objevuje se krev a/nebo hlen) – v případě, že se nejedná o stav zapříčiněný náhlou změnou potravy a přetrvává déle než tři dny, je vhodné odeslat vzorek na koprologické vyšetření. Pokud koprologie bude negativní a příznaky přetrvávají, požádat o následné vyšetření zaslaného vzorku na bakteriální infekce – Salmonella spp. a Campylobacter jejuni.
  • Kočka má vodnatý průjem, ať už s příměsí krve, hlenu nebo bez – vyhledat veterinární ošetření, jelikož hrozí dehydratace a v tomto případě by se nemělo otálet. Veterinář zřejmě nasadí antibiotika a je-li to potřeba zajistí zavodnění (kočka dostane kapačku). Poté se dohodnete na dalším vyšetření stolice, aby se našel původce onemocnění. V tomto akutním stavu rozhodně nikdy neodčervujeme!

Jak správně odebrat vzorek stolice?

Vzhledem k tomu, že paraziti se vylučují fázově (tzn., že v jedné stolici se nemusí žádný objevit), doporučuje se zejména v případě preventivního odběru u zdravé kočky udělat tzv. sběr stolice. Ten provedete tak, že odeberete malou část stolice 3 x obden. Vzorky nemusí být uloženy zvlášť, stačí na žádanku o vyšetření napsat, že se jedná o směsný sběr stolice. Pokud by byla jedna kočka pozitivní stejně musíte odčervit všechny, protože používají stejné záchodky. Pokud se jedná o akutní průjem, neprovádějte sběr vzorků a pošlete nebo zaneste vzorek do laboratoře pouze z jednoho dne.

Proč je lepší stolici vyšetřovat než preventivně odčervovat?

  • Kočka není zatěžovaná chemickými přípravky, které nepřispívají jejímu zdraví.
  • Vyhneme se nežádoucím reakcím na podání odčervovacího přípravku.
  • Častým odčervováním riskujeme vznik rezistence na odčervovací přípravky (červíci se stávají odolní vůči danému přípravku a časem bude méně a méně účinný).

Když už je zapotřebí lék zvolíme takový odčervovací přípravek, který hubí všechna vývojová stádia červů nebo musíme odčervení zopakovat.

Kteří paraziti naši kočku ohrožují a jak může dojít k nákaze?

Škrkavka kočičí (Toxocara cati)
Jedná se o nejběžnější hlístici koček v evropských podmínkách, která je přenosná i na člověka. U dospělých koček nepůsobí výrazné klinické příznaky, avšak u koťat může způsobit vážné zdravotní problémy a vést až k úhynu.

Klinické příznaky:

  • koťata: oteklé břicho, průjem nebo zácpa, krev ve stolici zvracení, apatie, celková slabost, snížená chuť k jídlu, anémie
  • dospělé kočky: mírný průjem, zhoršená kvalita srsti

Přenos:

  • kontaktem s trusem infikované kočky
  • pozřením kořisti (myši, krysy), která přenáší v trávicím ústrojí vejce s larvami (larvy se stávají aktivní až pozřením vajíčka kočkou, kdy se ve střevě kočky larvy vylíhnou, projdou střevní stěnou a dostanou se do krevního oběhu. Poté se usadí v plících, kde se transformují do dalšího larválního stádia. Z plic migrují průdušnicí do dutiny ústní, kde dojde ke spolknutí. Dostanou se opět do střeva, kde dovrší vývoj v dospělého červa. Celý cyklus trvá cca 30 dní. U starších koček může dojít k zapouzdření larev v některém orgánu, kde můžou zůstat nečinné po neomezenou dobu.)
  • mateřským mlékem během kojení se může kotě (na rozdíl od štěněte) nakazit jen v tom případě, když matka byla infikována během březosti. Pokud tedy kočka nemá škrkavky před krytím a během březosti pobývá doma a bez kontaktu s infikovaným zvířetem, u koťátek by se škrkavky neměly objevit.

Tasemnice psí (Dipylidium caninum)

Je běžným parazitem u psů a koček, volně se pohybujících venku. Výjimečně se může přenést i na člověka.

Klinické příznaky:

  • většinou bezpříznakový průběh
  • snížená chuť k jídlu
  • může se objevit úbytek na váze
  • mírný průjem
  • zvracení

Přenos:

  • Kontaktem s trusem infikované kočky nebo psa
  • pozřením blechy (mezihostitel)

Vyskytuje se také Tasemnice kočičí (Hydatigera taeniaeformis), která není tak hojně rozšířena jako Tasemnice psí. Hlavním hostitelem jsou kočkovité šelmy. Mezihostitelem jsou hlodavci a zajícovci.

Měchožil bublinatý – tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis)

Pozor! Jedná se o velmi nebezpečného parazita.  Vyskytuje se ve střevech lišek obecných a polárních, případně jiných psovitých šelem – tito jsou konečnými hostiteli. Mezi konečné hostitele se však může zařadit i člověk. Pokud tento parazit napadne člověka nebo zvíře, může to mít fatální následky. Naštěstí v České republice je, i přes vysoký výskyt lišek, přenos na člověka velmi vzácný.

Echinococcus multilocularis

Klinické příznaky:

  • velmi dlouhou dobu bezpříznakový průběh
  • žloutenka (u koček žlutě zbarvené oční bělmo)
  • bolest břicha
  • únava
  • úbytek na váze
  • plynatost
  • průjem

Přenos:

  • kontakt s infikovanou liškou, psem, s jejich trusem (i druhotně – i z půdy, prachu, rostlin, kde infikovaný jedinec pobýval)
  • pozřením kořisti (myši, krysy) – hlodavci jsou mezihostitelé. Pozřené vajíčka se podobně jako u škrkavky dostanou přes střeva do krve a s ní do jater, kde se vylíhnou larvy, které vytváří cysty. Diagnostika je velmi těžká, protože cysty jsou svým prorůstáním do okolních tkání velmi podobné metastázím, takže může dojít k záměně s rakovinou. Kromě chirurgického zákroku a chemoterapie neexistuje žádná léčba.

Prvoci (protozoa)

Jedná se o jednobuněčné organizmy, kterých existuje mnoho druhů. Nás zajímají ty, které napadají kočky a psy, jako např. Giardia, Coccidia a Tritrichomonas foetus.

Klinické příznaky jsou u všech tří infekcí velmi podobné (intenzita příznaků je v závislosti na pomnožení prvoků ve střevě):

  • průjem (různě silný, od mírného až po průjem s hleny a krví), někdy zapáchající po plísních
  • snížená chuť k jídlu
  • úbytek na váze
  • dehydratace
  • nadýmání
  • plynatost
  • zvracení
  • průběh může být i bezpříznakový (tím vznikají skrytí nosiči, kteří infekci šíří dál do populace)

Kokcidióza 

Kokcidióza postihuje zejména mladší kočky a jedince s oslabenou imunitou. Toto onemocnění je poměrně běžné a dá se říct, že téměř každá kočka se v životě s kokcidiemi setká. Kokcidie jsou rozšířeny mezi hospodářskými zvířaty, psy, kočkami, ale i mezi lidmi. Infekce vzniká pozřením oocyst (infekčních sporů). Mnoho koček je skrytými přenašeči a impulzem k pomnožení kokcidií dochází v závislosti na stresu a tím pádem snížením imunity. Prevencí je dodržování hygieny chovu.

Giardióza 

Giardióza je poměrně běžným onemocněním u koček, psů, ptáků, savců a stejně tak u lidí. Pro tuto infekci platí to stejné jako v případě kokcidiózy, viz výše.

Giardia intestinalis

Tritrichomonas foetus 

Tento jednobuněčný prvok způsobuje vleklá zánětlivá onemocnění střeva zejména u koček. Pokud infekce není léčena, může způsobit trvalé fyziologické změny ve střevech (jako například ztluštění střevní stěny) nebo v oblasti konečníku. Onemocnění se přenáší z jednoho jedince na druhého stykem s výkaly a vyskytuje zejména v prostorách, které obývá velký počet zvířat. Klíčová je tedy opět striktní hygiena chovu a omezení počtu chovaných zvířat. Vzhledem k tomu, že toto onemocnění není tak rozšířené jako giardióza a kokcidióza a klinické příznaky jsou velmi podobné, při diagnostice je vhodné nejdříve vyloučit giardiózu a kokcidióza a až poté testovat na Tritrichomonas foetus.

DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ NA ZÁVĚR!

  • Kočku nikdy neodčervujte pokud má nějaký akutní problém (např. vodnatý průjem, zvracení, krev ve stolici), může to mít velmi vážné důsledky.
  • Pokud je organismus kočky osídlen velkým množstvím parazitů nebo prvoků, postupujeme při odčervování velmi opatrně (přesně dle rad veterináře). V případě, že by došlo k rychlému zničení všech parazitů, došlo by při rozkladu k velkému uvolnění toxinů do organismu kočky, což může vést až k úhynu zvířete.
Tagy:
Jmenuji se Hana Müllerová, jsem milovnicí koček všeho druhu i velikostí a také chovatelkou sibiřských koček. Zabývám se zejména otázkou zdraví, jenž zahrnuje poměrně velkou oblast – od jednotlivých možných onemocnění (infekčních, genetických, imunologických, funkčních atd.) přes diagnostiku a s tím vším související prevenci a následnou rehabilitaci. Své znalosti a zkušenosti s radostí sdílím se všemi milovníky koček, kterým záleží na zdravém a spokojeném životě svých vrňousků. Můj příběh si přečtěte zde>>