Určitě už víte nebo jste o tom slyšeli, že není dobré kočku žijící v bytě „automaticky“ pravidelně odčervovat a že lepší cestou je vzít vzorek stolice, poslat jej do laborky, a dle výsledku kočku odčervit nebo ne.
Je to opravdu tak jednoduché? V podstatě ano, jen je potřeba vzít v potaz následující věci:
Jak správně odebrat vzorek stolice?
Vzhledem k tomu, že paraziti se vylučují fázově (tzn., že v jedné stolici se nemusí žádný objevit), doporučuje se zejména v případě preventivního odběru u zdravé kočky udělat tzv. sběr stolice. Ten provedete tak, že odeberete malou část stolice 3 x obden. Vzorky nemusí být uloženy zvlášť, stačí na žádanku o vyšetření napsat, že se jedná o směsný sběr stolice. Pokud by byla jedna kočka pozitivní stejně musíte odčervit všechny, protože používají stejné záchodky. Pokud se jedná o akutní průjem, neprovádějte sběr vzorků a pošlete nebo zaneste vzorek do laboratoře pouze z jednoho dne.
Proč je lepší stolici vyšetřovat než preventivně odčervovat?
Když už je zapotřebí lék zvolíme takový odčervovací přípravek, který hubí všechna vývojová stádia červů nebo musíme odčervení zopakovat.
Kteří paraziti naši kočku ohrožují a jak může dojít k nákaze?
Škrkavka kočičí (Toxocara cati)
Jedná se o nejběžnější hlístici koček v evropských podmínkách, která je přenosná i na člověka. U dospělých koček nepůsobí výrazné klinické příznaky, avšak u koťat může způsobit vážné zdravotní problémy a vést až k úhynu.
Klinické příznaky:
Přenos:
Tasemnice psí (Dipylidium caninum)
Je běžným parazitem u psů a koček, volně se pohybujících venku. Výjimečně se může přenést i na člověka.
Klinické příznaky:
Přenos:
Vyskytuje se také Tasemnice kočičí (Hydatigera taeniaeformis), která není tak hojně rozšířena jako Tasemnice psí. Hlavním hostitelem jsou kočkovité šelmy. Mezihostitelem jsou hlodavci a zajícovci.
Měchožil bublinatý – tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis)
Pozor! Jedná se o velmi nebezpečného parazita. Vyskytuje se ve střevech lišek obecných a polárních, případně jiných psovitých šelem – tito jsou konečnými hostiteli. Mezi konečné hostitele se však může zařadit i člověk. Pokud tento parazit napadne člověka nebo zvíře, může to mít fatální následky. Naštěstí v České republice je, i přes vysoký výskyt lišek, přenos na člověka velmi vzácný.
Klinické příznaky:
Přenos:
Prvoci (protozoa)
Jedná se o jednobuněčné organizmy, kterých existuje mnoho druhů. Nás zajímají ty, které napadají kočky a psy, jako např. Giardia, Coccidia a Tritrichomonas foetus.
Klinické příznaky jsou u všech tří infekcí velmi podobné (intenzita příznaků je v závislosti na pomnožení prvoků ve střevě):
Kokcidióza
Kokcidióza postihuje zejména mladší kočky a jedince s oslabenou imunitou. Toto onemocnění je poměrně běžné a dá se říct, že téměř každá kočka se v životě s kokcidiemi setká. Kokcidie jsou rozšířeny mezi hospodářskými zvířaty, psy, kočkami, ale i mezi lidmi. Infekce vzniká pozřením oocyst (infekčních sporů). Mnoho koček je skrytými přenašeči a impulzem k pomnožení kokcidií dochází v závislosti na stresu a tím pádem snížením imunity. Prevencí je dodržování hygieny chovu.
Giardióza
Giardióza je poměrně běžným onemocněním u koček, psů, ptáků, savců a stejně tak u lidí. Pro tuto infekci platí to stejné jako v případě kokcidiózy, viz výše.
Tritrichomonas foetus
Tento jednobuněčný prvok způsobuje vleklá zánětlivá onemocnění střeva zejména u koček. Pokud infekce není léčena, může způsobit trvalé fyziologické změny ve střevech (jako například ztluštění střevní stěny) nebo v oblasti konečníku. Onemocnění se přenáší z jednoho jedince na druhého stykem s výkaly a vyskytuje zejména v prostorách, které obývá velký počet zvířat. Klíčová je tedy opět striktní hygiena chovu a omezení počtu chovaných zvířat. Vzhledem k tomu, že toto onemocnění není tak rozšířené jako giardióza a kokcidióza a klinické příznaky jsou velmi podobné, při diagnostice je vhodné nejdříve vyloučit giardiózu a kokcidióza a až poté testovat na Tritrichomonas foetus.
DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ NA ZÁVĚR!