Diagnóza „Kočičí chřipka“. Co to znamená?

Není chřipka jako chřipka – zejména ta, kterou mnoho lidí zná pod označením „Kočičí chřipka“. Tato „chřipka“ má zcela jiné původce než je tomu u chřipky lidské.

Název „Kočičí chřipka“ je laickým označením pro onemocnění horních dýchacích cest u kočkovitých šelem (Feline viral rhinotracheitis FVR), které je ve většině případů způsobeno dvěma původci:

• Felid alphaherpesvirus 1 (FeHV-1) – známý také jako herpesvirus (FHV)
• Feline calicivirus (FCV) 

Obě tato onemocnění jsou, při nepodchycení příznaků v ranném stádiu, vážná, přenosná na ostatní jedince a i po vyléčení mnoho zvířat zůstává skrytými nosiči těchto virů. Infekce je obzvláště nebezpečná u koťat, kdy může způsobit zápal plic a následný úhyn.

Příznaky herpesvirózy:

• Počáteční příznaky zahrnují kašel, kýchání, výtok z nosu, konjunktivitidu a někdy i horečku. Dochází ke ztrátě chuti k jídlu a pití. Tyto příznaky obvykle vymizí během čtyř až sedmi dnů.  Avšak sekundární bakteriální infekce mohou způsobit přetrvávání klinických příznaků po celé týdny. Může také dojít k zánětu čelních dutin s hromaděním hlenů a hnisu.
• Bez léčby onemocnění často vede k zánětům spojivek, k deformacím epitelu rohovky, ke vředům na rohovce, k deformacím slzných kanálků a následně, dle konkrétního postižení oka, buď k nadměrnému slzení nebo k snížené produkci slz. U březích koček může dojít k potratu.
• Chronické problémy dále vznikají tím, když byla infekcí poškozena nosní a nosohltanová tkáň, následně narušena přirozená produkce hlenu a tím pádem vytvořené živné prostředí pro bakteriální infekce.
• Nosiči onemocnění mohou být zcela bezpříznakoví.

Příznaky kalicivirózy:

• Příznaky jsou téměř identické s herpesvirózou.
• Vředy se více vyskytují v tlamičce než v očích (stomatitida). Přítomnost stomatitidy většinou při fyzickém vyšetření indikuje právě kalicivirózu.
• V některých případech můžeme pozorovat kulhání, vyvolané polyartritidou (záněty kloubů).
• Nosiči onemocnění mohou být zcela bezpříznakoví stejně tak jako u herpesvirózy.

Určení diagnózy:

• Fyzicky: dle typických příznaků s přihlédnutím k diferenciálním znakům: vřídky v tlamičce, kulhání ukazují na kalicivirózu, vřídky na rohovce spíše na herpesvirózu.
• Laboratorně: PCR test stěrem z místa největšího výsevu virů (tzn. z nosu, očí). PCR test z krve nemusí být v ranných fázích onemocnění průkazný, v některých případech není průkazný ani u již rozběhlého onemocnění – viry nemusí být nutně v krvi přítomny. PCR test nemůže odhalit případného skrytého nosiče onemocnění – testování bezpříznakových jedinců je zcela zbytečné).

Léčba:

• Pro obě virová onemocnění neexistuje specifická léčba. Léčí se zejména sekundární příznaky podáváním antibiotik.
• Pro podporu imunity se podávají modulátory T-lymfocytů.
• Velmi důležité je zabránit dehydrataci organismu. Pokud kočka sama nepřijímá tekutiny, je nutné je podávat nitrožilně.

Přenos:

• V obou případech se jedná o virová onemocnění, tedy přenos je možný i „vzduchem“ – jedná se o malé infikované kapičky aerosolu, které ulpí např. na oblečení, ve vlasech, na kůži. V případě onemocnění jednoho zvířete je tedy vysoce pravděpodobné, že se infekce rozšíří i na další jedince v téže domácnosti. Každopádně je však nutné nemocné zvíře izolovat, dodržovat maximální osobní hygienu při přechodu z karanténní místnosti. Zvýšit četnost čištění toalet, průběžně větrat, desinfikovat plochy. Vhodná je také UV lampa.

Prevence:

• Vakcinace: jak je známo, proti FHV i FCV existují vakcíny. Vakcinace však vzhledem k mutujícím kmenům nemá stoprocentní účinnost (tak jako u mnohých jiných virových vakcín proti ostatním onemocněním). Přesto však vakcinace je na prvním místě v zabránění infekce.
• Maximálně dodržovat hygienu chovu.
• Eliminace stresu: kalicivirus stejně jako herpesvirus u nosičů těchto onemocnění zůstává skrytý v těle. Viry se stávají aktivní v návaznosti na stresové události, kterými může být např. velké množství koček v domácnosti, potyčky s ostatními kočkami, nedostatek pohybu, transport na jiné místo, změna majitele, razantní změna stravovacích návyků a mnoho dalších faktorů.
• Podpora imunity: existuje mnoho přípravků na podporu imunity a je velmi těžké říct, zda ten či onen skutečně funguje, protože se jedná o potravinové doplňky, které pro schválení nepotřebují doložit žádné studie účinnosti. Ověřeným řešením ovšem zůstává podporovat imunitu prostřednictvím správně fungujícího gastrointestinálního traktu, k čemuž výrazně pomáhá podávání probiotik (viz článek Probiotika v kočičí stravě).

Foto zdroj: Wikipedia