Kočky a vitamín D

Jak je to s vitamínem D u koček, které nemají možnost pobytu na slunci?

Asi všichni víme, že vitamín D nám i všem obratlovcům může zajistit dostatečný pobyt na slunci. Ale co když naše kočka nemá ani balkón ani výběh? Ano, světlo vniká do našich domovů přes okna, ale na to se nemůžeme spoléhat, protože propustnost UVB záření sklem je pouhých 1 – 8%. Takže co s tím?

Dříve než se dostaneme k odpovědi na tuto otázku, podívejme se na co všechno má vitamín D vliv.

Vitamin D hraje důležitou roli v několika orgánových systémech, zejména v kostním metabolismu – zajišťuje správnou homeostázi vápníku a fosforu, která je důležitá pro růst kostí a jejich regeneraci. Role vitaminu D však přesahuje rámec kostního metabolismu. Nízký stav tohoto vitamínu způsobuje různé druhy onemocnění, jako je chronické onemocnění ledvin, chronická enteropatie (chronický zánět střev), městnavé srdeční selhání, infekční choroby, rakovina a chronické onemocnění jater.

Jelikož vitamín D spadá do kategorie vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), onemocnění nastávají jak z příčiny jeho nedostatku tak i z předávkování.

Na co má vitamín D vliv a projevy jeho nedostatku:

• Kosti
• Ledviny
• Střeva
• Srdce
• Infekční choroby
• Rakovina
• Játra

Kosti

Nedostatek vitamínu D se projevuje zejména u koťat v období rychlého růstu „vytahování končetin“. Můžeme pozorovat občasné kulhání a bolestivost končetin. Závažnější stav přichází, když nedostatek vitamínu D je tak velký, že způsobí rachitidu (křivici). Zde můžeme pozorovat mimo kulhání a bolestivosti končetin, také ztuhlou chůzi, otoky kloubů, zkřivené končetiny a zlomeniny (převážně dlouhých kostí).

U seniorů vede nedostatek vitamínu D k řídnutí kostí, které se projevuje zhruba stejnými příznaky.

U březích koček může dojít ke skeletálním deformitám plodu.

Ledviny

Nedostatek vitamínu D způsobuje zvětšování příštítných tělísek, které uvolňují příliš mnoho parathormonu (PTH). Vysoká hladina tohoto hormonu způsobuje odvádění vápníku z kostí. Následkem toho dochází časem k odvápnění kostí a hromadění vápníku v tkáních a orgánech. Nebezpečná je zejména kalcifikace srdce, která může omezit průtok krve a způsobit až infarkt. 

Střeva

Chronická enteropatie(chronický zánět střev) je onemocnění, které může nastat z mnoha příčin (infekce, paraziti, autoimunitní onemocnění). Nedostatkem vitamínu D však dochází k menší propustnosti střeva a tím pádem k horší absorbci všech živin, vitamínů a minerálů. Důsledkem toho je zhoršená funkce imunitního systému a přetrvávající zánět. Studie prokázaly, že zvířata trpící zánětem střev mají nižší koncentraci vitamínu D v krevním séru.

Srdce

Při dlouhodobém nedostatku vitamínu D dochází ke zvýšení krevního tlaku, které může vést postupem času k městnavému srdeční selhání. Toto onemocnění začíná zcela nepatrně – únavou, zvýšenou hmotností, otoky a v neléčeném případě vede až k srdečnímu selhání.

Infekční choroby

Vitamín D zvyšuje antimikrobiální aktivitu tím, že aktivuje syntézu makrofágů, které fungují jako první linie obrany proti patogenům. Dále také podporuje vývoj T lymfocytů. U koček postižených infekčním onemocněním byly klinicky zjištěny nízké hodnoty vitamínu D v krevním séru.

Rakovina

Studie ukázaly, že nízké hodnoty vitamínu D v krevním séru psů i koček se prokázaly nejen u osteosarkomů (rakoviny kostí), ale i u rakoviny mléčné žlázy, hemangiosarkomu sleziny, adenokarcinomu análního vaku a lymfomu.

Játra

Narušená funkce jater ovlivňuje metabolismus vitaminu D, což má za následek nižší koncentraci vitamínu D v krevním séru. Nízká hladina tohoto vitamínu byla však zjištěna i při onemocnění slinivky a žlučníku.

Jak vypadá předávkování vitamínem D?

Vitamín D patří mezi vitamíny rozpustné v tucích (vitamíny A, D, E, K), což znamená, že se jeho nadbytek nevylučuje močí, ale zůstává v těle. Z tohoto důvodu by neopatrným přidáváním vitamínu D do stravy mohlo dojít k předávkování. Vzhledem k tomu, že jak zvířata tak lidé trpí spíše nedostatkem tohoto vitamínu získaného běžnou stravou a slunečním zářením, je předávkování vzácné. Pro jistotu si však povězme jak se případné předávkování vitamínem D projevuje.    

Příznaky předávkování:

• Nevolnost (snaha zvracet nebo samotné zvracení)
• Dehydratace
• Celková slabost, apatie
• Zácpa

V organizmu dochází při předávkování vitamínem D k hyperkalcémii (zvýšené koncentraci vápníku v krvi), která je spojená a kalcifikaci (ukládání vápenatých solí do tkání) v kostech a měkkých tkáních. Následkem můžou být vápenné močové kameny, vápenná ložiska v ledvinách, plících atd. Velmi nebezpečný je vysoký obsah vápníku v krvi pro srdeční sval, jelikož způsobuje poruchy srdečního rytmu, které můžou vést až k srdeční zástavě.

Jak je možné vitamín D doplnit, aniž by kočky „nutně“ musely ven?

Dříve jsme si pověděli, že pro kočky, které žijí převážně v bytě je obtížné získávat Vitamín D ze slunce. Dnes se tedy dovíme jak tento vitamín vhodně doplňovat do stravy.

Nejdříve je nutné vědět kolik vitamínu D kočka potřebuje v potravě přijmout. Dle FEDIAF*, která se téměř shoduje s AAFCO** je to:

• koťata a březí kočky 750 IU***/kg stravy
• dospělá kočka 500 IU/kg stravy

Jak s těmito informacemi pracovat?

Nutné je vědět kolik dané krmivo vitamínu D obsahuje. V případě suchého krmiva a konzerv bychom tyto informace měli najít na etiketě nebo na stránkách výrobce/distributora tohoto krmení. U syrové stravy si níže uvedeme kolik vitamínu D se nachází v některých potravinách.

Za zmínění také stojí, jak se vitamín D označuje . Existuje vitamín D2, který je rostlinného původu. D2 je pro kočky velmi špatně vstřebatelný, takže dále budeme mluvit pouze o vitamínu D3, který je živočišného původu a proto jej kočky dokáží využít.

Nejvíce vitamínu D3 najdete v mořských rybách, ale pouze v těch, které nepochází z rybích farem – stejně tak jako nehledejte velké množství tohoto vitamínu v mléčných výrobcích, které pocházejí z průmyslového chovu skotu. Tato zvířata sama trpí nedostatkem vitamínu D3, protože se nedostanou na slunce. Z důvodu, že každé zvíře je chováno v odlišných podmínkách berte následující informace o obsahu vitamínu D3 v potravinách pouze rámcově:

losos 624 IU ve 100 g, sardinky 440 IU ve 100 g, tuňák 236 IU ve 100 g, rybí tuk – kávová lžička 1250 IU, vejce (žloutky) 52 IU ve 100 g, švýcarský sýr 20 IU ve 100 g.

Pokud krmíte B.A.R.F., nezapomínejte na přidávání přípravků určených k doplnění vitamínů a minerálů v rámci této stravy. Při přidávání těchto přípravků do stravy postupujte přesně podle návodu výrobce. Tyto přípravky je nutné při krmení B.A.R.F. NEVYNECHÁVAT!

———————————————————————————————————————————–

*FEDIAF – Fédération Européenne de l’Industrie des Aliments pour Animaux Familiers

**AAFCO – Association of American Feed Control Officials

***IU – International unit – mezinárodní jednotka (v češtině zkratka MJ)