Kolik koček už je moc?

Dvě? Pět? Dvacet? Kolik koček už je moc na jednu domácnost?

Téma počtu koček a kolik jich je v domácnosti už moc je velmi kontroverzní, protože existuje mnoho důvodů, proč je chováno dohromady velké množství koček. Jedná se například o útulky. Rozhodně nechci, aby si útulky, dočasky, lidé, kteří sdružují kočky tím, že je krmí, tento článek vzali osobně jako kritiku. Opak je pravdou, těchto lidí si nesmírně vážím a obdivuji jejich nekončící úsilí o pomoc každému kočičímu nešťastníkovi.

Pojďme se však na toto téma podívat z pozice kočky, která je ve volné přírodě solitérem. Žije sama, loví sama a sdružuje se jen v období páření a někdy v případě odchovu koťat. Samota ji prostě vyhovuje a tak si za tímto účelem vytváří své teritorium, které si také náležitě značí.

Co se však stane, když kočce do jejího teritoria přijde kočičí vetřelec? No, nejméně si bude stále kontrolovat a obnovovat své značky, v tom horším případě nastane bitka a jeden musí holt z teritoria pryč. Ve volné přírodě si kočky s tímto dokážou poradit, protože se jedná o větší území a o chování, které je pro kočku přirozené. Horší je, když kočka žije na námi omezeném teritoriu – v bytě, domě, ve výběhu – prostě kdekoli, odkud nemůže utéct. Kočka pak místo velkého teritoria má pídi území a do toho ji ještě nastěhujeme nějakého vetřelce čímž ji samozřejmě pořádně vystresujeme. O tom co dokáže stres u koček jsme již zde mluvili a také se na toto téma bude konat již tradiční prezenční kurz  29.10.2023 v Praze, takže zde zmíním jen okrajově, že stres, zejména ten dlouhodobý, vyvolává u koček:

• poruchy chování (např. stereotypní chování, agresivní chování, přesměrovanou agresi)
• vývoj onemocnění spojených se stresem (např. diabetes, idiopatický zánět močových cest, oživení skrytých – latentních onemocnění jako je herpesviróza, kaliciviróza, giardióza a mnoho dalších)

Jak to tedy udělat, aby kočka jednak nebyla omezována ve svých přirozených potřebách a zároveň se v uzavřeném prostoru nenudila? Jaký je optimální počet koček a kolik už je moc? Jak s tím skloubit chovatelství, kdy většinou chovatel vlastní víc než jednu kočku a jednoho kocoura?

Vždy je to o rozumném přístupu k věci a také o tom jak dobře naši kočku známe, jak dokážeme rozumět tomu, co nám svou řečí těla povídá. Když zvažujeme pořízení další kočky, zkusme se zamyslet nad následujícími situacemi:

• mám jednu kočku v bytě. Nudí se, protože doma nikdo přes den není. Začíná přibírat. Není ještě v seniorním věku – ano, je nejspíš dobrý nápad pořídit ji kámoše. Pokud byt není příliš malý, např. 20m², kočka má veškeré kočičí potřebnosti a je povahově spíš společenská, je velká pravděpodobnost, že se zvládne seznámit s druhou kočkou, a ve finále nejspíš bude také spokojená.
• Mám dvě kočky v bytě 3+1, které mají dostatek záchodků, misek, škrabadel, prostorů, kde můžou v klidu relaxovat – ano, nejspíš ještě jedna kočka může do takového prostředí přijít. A samozřejmě zase je dobře zvážit povahy obou koček a zda by mezi sebe ještě někoho přijaly.
• Mám dům s výběhem 5+1, kočky mají veškeré výše zmíněné vybavení, mám pokoj navíc, který můžu využít pro oddělení zvířat (např. karanténa, zvíře po kastraci, porod), ano, můžu mít jako chovatel např. 6 koček. S tím, že budu pečlivě sledovat jak se kočky projevují.
• Mám mnoho prostorů, mnoho výběhů, místnosti na karanténu, kočky jsou rozděleny do skupin, ve kterých se perfektně snesou – ano, za předpokladu maximální desinfekce, vakcinace, mnoha rukou na mazlení, dostatku veškerého vybavení, můžu mít velkou chovatelskou stanici nebo útulek. V obou případech je však nutné kočky umísťovat a ne hromadit.

Vše je to o zvážení mnoha proměnných a pokud se to udělá dobře, kočičáci budou spokojení. Pokud ne, je to začátek velkého problému, který jde ruku v ruce se stresem a není vůbec lehké jej řešit.

Přeji vám vždy spokojené, vysmáté kočičáky, ať už máte dva nebo patnáct.